Má sbírka – pochlubit se musím
Zde budou postupně přibývat fotky mých trpasličích fešáků, jelikož sbírka se neustále rozrůstá.
Většinu jich namaloval Vrinkl. Barevné uspořádání je na základě mého návrhu a připomínek. Myslím si, že je to velmi kvalitní práce ! Z toho množství se mu začalo už o nich i zdát
A tak ho v jeho práci vystřídal začínající malíř Blackwidoww.
Krátký příběh na úvod:
Dupi se zasnil a vzpomínal na časy před ztrátou úcty. Vlastně on jí nikdy moc neměl. Jako prvorozený syn klanového vůdce byl kdysi z řadového trpaslíka povýšen na hrdinu hodnosti Thane. Tehdy dostal na starosti hlídat část trpasličích hor a řešit drobné válečné konflikty. Převážně se jednalo o odporné orky a přefintěné vznešené elfy. Úkoly vždy zněly stejně, zabít je všechny. Jenže to se nadařilo. Jakoby proti němu stáli všichni bohové, pokaždé prohrál. Jeho klanu se tyto neúspěchy dařili tajit a tak po smrti svého úctyhodného otce vše zdědil. Titul Lorda, rodinnou sekeru a všechna práva a povinnosti s tím související. Po smrti jeho otce zeslábly i vzájemné klanové vazby a tak po jeho několika válečných prohrách v bezvýznamných bitvách byl velekrálem přeřazen na dohlížení nad zásobami. Jelikož se jednalo o vysoce postaveného hrdinu a početný klan, byly tyto zásoby důležité. Jednalo se o výběrové Bugmanovo pivo na velekrálovu slavnost na počest říšského hraběte a uzavření důležité smlouvy o spolupráci.
Toho dne jeho klan ztratil čest. Do večera před onou slávou vše probíhalo bez potíží. Dupi zkontroloval všechny hlídky a všechny zásoby piva. Vše do puntíku sedělo. Stráže vypadaly deprimovaně ( což je u trpaslíků těžce rozpoznatelný stav ), ale nic jiného se nedělo. Když nadešla slavnostní chvíle pro zpečetění smlouvy a načnutí sudů, stalo se to nejhorší. Přesné záznamy neexistují, ale mezi trpaslíky kolují dvě verze. Podle té oficiální byly stráže omráčeny a sudy piva ukradeny. Podle té méně oficiální byly stráže opité do bezvědomí a ze sudů zbyly jen trosky. Ať už je pravda jakákoliv, následky byly pro Dupiho klan osudné. Velekrál, aby zachránil situaci a důležitou smlouvu, musel nechat otevřít své soukromé zásoby piva. Kromě zrušení této smlouvy mu i hrozila vzpoura důležitých klanů, jejichž zástupci byli přítomni. Bugmanovo pivo je prostě legendární. A tak velekrál přišel o polovinu jedinečných zásob, jejichž cena by uživila menší armádu po dobu dvaceti let. To ho velmi rozzuřilo.
Dupi byl předvolán a do velké knihy zášti byl zapsán tento zápis. Sám Dupi Prokletý a i jeho klan se všemi válečníky, trpaslicemi, potomky, válečnými stroji a vším rodinným bohatstvím musí následujícího dne opustit pevnost Karaz-a-Karak. Do svého domova se smějí vrátit, až sám Dupi zemře v boji. Poté bude jeho dluh urovnán a klan se pod vedením jeho syna smí vrátit. Pokud nebude mít potomka mužského rodu, je jeho klan navždy proklet. Tak moudrý a rozlobený velekrál zařídil dvě věci. Nesmazatelnou ostudu u Dupiho jména a vykázání všech viníků z pevnosti. Zároveň tím ochránil pokračování jeho rodu a zabránil případné vzpouře Dupiho klanových starších, při které by se Dupimu mohla stát „nehoda“.
Dupi a s ním celý klan čítající přes tisíc trpaslíků se dal na pochod. Mohli jste v zástupu zahlédnout mnoho hrdinů, válečníků, trpaslic, trpaslíčat, válečných strojů, povozů se zásobami i pokladnicemi a dokonce i jednu kovadlinu zkázy. Pochod to byl smutný a trval trpaslíkům deset let. Tato dlouhá doba nebyla způsobena nepřátelskýmy přepady, ale pouhou smůlou, která se vždy udála v klíčový okamžik. Po této krkolomné cestě a dlouhé době dorazili do pevnosti Karak Kadrin.
Zde ke své úlevě byli přijati samotným králem. Přijal celý klan za svůj a začlenil ho do ochrany pevnosti pod velením lorda Dupiho. Ten ve zdejší svatyni složil slib zabijáků a započal krvavé tažení za znovuzískáním ztracené úcty. V této snaze ho jeho klan plně podpořil ( i z důvodů, aby měl kdo počít potomka a oni se mohli vrátit do Karaz-a-Karaku ). A tak podniká krvavé výpravy proti nejrůznějším nepřátelům trpasličího národa.
Tímto příběhem chci vysvětlit, jak je moje armáda včetně všech členů nabarvena ( včetně např. Bílého trpaslíka či Felixe, kde to bije do očí ). Celá armáda má dle vzoru zabijáků oranžové vlasy a vousy. Vzdávají tak čest Karak Kadrinu a poukazují na svoji ztracenou čest. Avšak zbroje, prapory a vše ostatní mají v barvách pevnosti Karaz-a-Karaku, jako neumírající touhu se jednoho dne vrátit domů, což je modrá a žlutá.
Všechny následující fotky jsou z mé armády a mé drobné sběratelské sbírky
Hrdinové ( namalovaní )
Pěší jednotky ( namalované )
Válečné stroje ( namalovaní )
Hrdinové na monstrech ( namalovaní )
Hrdinové ( nenamalovaní či před úpravou )
Pěší jednotky ( nenamalovaní či před úpravou )
Hrdinové na monstrech ( nenamalovaní či před úpravou )
Válečné stroje ( nenamalovaní či před úpravou )
Psi války ( Regimenty slávy ) pro trpaslíky ( nenamalovaní či před úpravou )
Doplňky ( nenamalovaní či před úpravou )
Celkové pohledy
Modely maloval Vrinkl, Barevné schéma navrhl Dupi, Fotila Lucie, Vytvořil Dupi.