Trpasličí runy ( magické )
Magie prostupuje světem a proniká všemi věcmi. Proudí do hmotného světa zpoza Pustin chaosu jako neutuchající tok energie. Tato energie může být vnímána a využita rasami světa. Některé rasy, jako elfové či lidé, využívají magii k hrozivým ničivým kouzlům. Trpaslíci na druhou stranu, jsou velmi odolní k magii a jejímu vlivu, ani nepociťují její přítomnost, ani necítí její působení.
Trpaslíci se naučili využívat moc magie jiným způsobem, zahrnují ji do magických předmětů jako zbraní a brnění. Trpaslíci jsou největší a nejúspěšnější ze všech ras, když přijde na výrobu magických předmětů. Vlastně mnoho nejmocnějších magických zbraní používaných elfy a lidmi bylo vyrobeno trpaslíky a jejich zvláštním uměním.
Trpaslík, který vyrábí magické zbraně, se nazývá runotepec. Jelikož trpaslíci nemají přímou obdobu lidského čaroděje, runotepec je velmi důležitý jedinec. Runotepci jsou prastarým spolkem řemeslníků. Tisíce let uchovávají tajemství jak kovat magické runy a jak vyrábět zbraně, brnění a další věci nesmírné moci.
Runotepci
Trpasličí řemeslníci jsou proslavení ve světě pro svou zručnost, ale i oni uznávají nadvládu runotepců. Runotepci náleží ke společenství velmi prastarému. Spolek je v podstatě klan obsahující jen několik prastarých rodin, jejichž umění a vědomosti se předávají z generace na generaci. I tyto rodiny žárlivě střeží svá tajemství samy mezi sebou, takže vědomosti o kování některých zvláštních run mohou znát pouze jeden či dva jedinci v celé trpasličí říši.
Prastará tajemství runotepců se přenášejí pouze slovy od doby božských předků. Každý runotepec učí základnímu umění ohně a kování mladší členy své rodiny a vybere nejtalentovanějšího z nich jako svého učedníka. Během dlouhých let učení se tento od svého mistra dozví, jak kovat magické runy a asistuje při složitých rituálech, které doprovázejí kování. Po smrti svého mistra učeň nejen zdědí postavení svého mistra, ale také zvláštní prastaré jméno, čímž udržuje tajemnou tradici starou tisíce let.
Runotepci jsou velmi uzavření pokud jde o jejich vědomosti a není neobvyklé nechat zemřít vědomosti s vlastním úmrtím než je předat nehodnému nástupci. Runotepci zřídka zapisují své tradice v jakékoliv podobě, a pokud tak učiní, jen v hádankách a rébusech. Mohou vtisknout své vědomosti do kamenné či kovové desky nebo artefaktu, které ochrání magickými klíči, takže pro nehodného je nemožné odhalit jejich tajemství.
Lepší runotepci znají více tajemství a více run. Runotepci věnují roky svého života hledání prastarých tajemství. Pokud runotepec nalezne zbraň nebo artefakt velkého stáří, velmi důkladně ho prozkoumá hledaje ztracené runy starých a slavných runotepců, neboť jejich přítomnost označuje zbraň jako zvláštní a nevyčíslitelné ceny. Mnoho run je zcela neviditelných pro náhodného pozorovatele. Jen jiný runotepec je schopen je poznat a sledovat stopu, která může vést k objevení zářící podoby dlouho ztracené runy.
Většina velkých runotepců minulosti je dlouho mrtvých a jen jejich práce a věhlas zůstaly. Mnoho padlo ve velké válce proti elfům či proti orkům a goblinům v dlouhém zápase, který následoval po zhroucení trpasličí říše. Ostatní zemřeli v nesčetných soubojích s gobliními nájezdníky, jeskyními trolly a draky. Někteří se stali uprchlíky, přesunuli se do vzdálených lidských měst a postupně ztratili kontakt s prastarými tradicemi. Několik zmizelo v proudu dějin a nechali za sebou jen jméno a několik mocných artefaktů označujících jejich zánik. V těchto dnech žije a pracuje jen málo runotepců v trpasličích pevnostech jako jejich předkové před nimi, kovají zbraně moci, které trpaslíci potřebují k poražení svých mnoha nepřátel.
Nahromaděná moudrost runotepců je obrovská a neocenitelná. I nejmladší žijící runotepec je mnoho staletí stár, ale jsou to ti nejstarší, kteří znají nejhlubší a největší tajemství. Mezi trpaslíky jsou ctěni stejně jako králové a jejich jména a práce jsou známé daleko široko. Trpaslíci žijící daleko od pevností, v nichž přebývají tito staří, si ani nejsou jisti, zda ještě žijí nebo se již stali předky. Každá zbraň či artefakt vytepané žijícím runotepcem je opečovávána jako by byla poslední svého druhu a je s ní zacházeno se stejnou úctou a vážností jako s těmi starými a nanehraditelnými zbraněmi vyrobenými legendárními runotepci v minulosti.
Někdy se runotepci přidávají k trpasličí armádě nebo výpravě. Ač jejich pravým motivem může být hledání legendárních ztracených artefaktů, jejich přítomnost je vítána generály pro jejich moc, kterou armádě přinesou. Nejen, že vlastní úžasné runové zbraně, ale jejich tajemné runové artefakty dokáží ochránit armádu proti nepřátelské magii a všemu čarodějnictví, s kterým se mohou setkat.
Runy
Trpasličí jazyk je psán v runách zvláštně vytvořených pro tesání do kamene či rytí do kovu. Magické runy jsou rozdílné od obyčejných run v tvaru a detailech, ale magickou dělá runu především jak a kdy je vyryta. Magické runy poutají magickou moc, jejich přítomnost drží magii stejně jako hřebík drží pohromadě dvě prkna. Většina obyčejných trpasličích run dokáže zachytit malé množství magie, pokud je napsána zvláštním způsobem, ale magické runy dokáží zachytit mnohem větší moc. Takové runy zahrnují úžasné mistrovské runy a jistné tajné runy známé jen runotepcům v chrámech Grungniho, Grimnira a Valayi.
Mocné magické runy žhnou tlumenou červenou či zazáří, když je zbraň vytažena do bitvy. Některé runy se jasně rozzáří, když se zbraně dotkne krev nebo pokud jsou v přítomnosti magie. Většina run časem slábne, jak jejich magie postupně uniká, ač to může trvat tisíce let. Některé z nejstarších a nejmocnějších run zapsaných největšími runotepci je stále tak silná, jako když byly poprvé vyryty před tisíciletími.
Ukování runové zbraně
Pochopit, jak runová zbraň připoutá magii, je nezbytné k pochopení celého průběhu jejího ukování. Například meč je runotepcem ukut podle tajných tradic. To závisí podle zamýšlených vlastností meče. Práce se obvykle provádí v tajnosti a v temnotě. Někdy je přítomen učeň, obvykle pokrevně spřízněný, aby sledoval techniku, takže mohou být znalosti předány. Každý runotepec své umění předá jen svému nejlepšímu žákovi.
Tajemný rituál kování magického meče bude nejlépe popsat jako příklad kouzla runotepců.
Nalezni hory srdce
Třetího měsíce posledního dne
O půlnoci roztop výheň
A když ruda rudě žhne
Ukovej ji před svítáním
Ohni sedmkráte doběla rozpálený kov
Sedmkráte přednes verše kování
Zakal ho v dračí krvi
Uhas rožhavenou rtuť Karak Ungolu
To čiň ve jméně předka Hakiho
Schlaď ji ve vodách Varnu
Vybruš čepel na dračím rohu
Třetího měsíce zimy vyryj runu zabíječů
Pomaž ji krví trolla zabitého dne Grungniho
Svaž jílec dračí kůží se špicí rohu uvnitř
Ozdob jílec Azgalským zlatem a kovem Azulu
Označ hrušku orčím tesákem se znakem Grimnira
Prověď nazývací rituál pivem na oltáři Valayi
Zabití trolla v noci runy rozzáří
Na tisíc let.Srdce hor mluví o kovu vytěženém v nejhlubších místech hory. Trpasličí tradice velmi mluví o srdci hor. To jsou kovy a drahokamy nalezeny v samém středu hor a trpaslíci věří, že obsahují část magické moci hor.
Jak je z příkladu vidět, je provedena opatrná úvaha, jaké přesné materiály použít a jak je získat. Čas, kdy jsou určité postupy provedeny, je také důležitý. Byla zmínka o zaklínadle, ale jen část rituálu je prozrazena kouzlem. Runotepec si nechá nejdůležitější informace pro sebe, jako je tvar runy a slova runového kouzla prováděného, když je runa vyrývána do čepele.
Postup kování se odehrává po etapách a může trvat měsíce i roky. Kouzlo potřebuje, aby byly získány určité materiály z konkrétních míst. Některé z nich jsou daleko a mohou být dokonce v rukou nepřátel, což znamená nebezpečnou výpravu pro takové materiály. Získání různých kusů trollů, orků či draků je nepochybně nebezpečné. Takové předměty se nalézají v runotepcově truhle či mohou být získány za značné množství zlata od zabíječů trollů.
Jisté části rituálu je možné provést jen v určité době nebo bude celý průběh kování k ničemu. Je téměř jisté, že klíčový prvek rituálu je úmyslně vynechán runotepcem, který přednáší kouzlo ( známé jen díky chvatnému a tajnému zápisu sledujícího učně ). Toto tajemství činí nemožným pro kohokoliv napodobit runotepcovu práci dokud ji někomu neodhalí. Většina runové tradice byla ztracena s pádem trpasličích pevností během gobliních válek. Mnoho runotepců prchlo a svá tajemství vzali s sebou, jiní byli zabiti a jejich tajemství zemřelo s nimi.
Runy, runová magie a runotepci
Trpaslíci nemají čaroděje jako jsou ti z našich magických fakult, ani mágy elfů, dokonce ani hrubé šamany jako zelenokožci. Své magické tradici se naučili, jak říkají, od svého největšího z bohů předků, Grungniho. V dávných dobách Grungni ukázal trpaslíkům, jak zachytit moc magie do předmětů, které vytvoří, za použití run a dlouhých obřadů. Naučil toto umění několik málo vybraných, kteří se stali prvními runotepci. Jednou za život si každý runotepec vybere učně, aby ho naučil tajemství run, a tímto způsobem je runová tradice předávána z generace na generaci.
Jako jiní učni, studenti runotepců se učí nejzákladnější skutečnosti o runové magii a během mnoha let, dle mého počítání tuctů, se naučí psát své vlastní runy, začínajíce s nejprostšími. Ti, kteří jsou pilní a oddaná, se nakonec stanou runotepci a mohou dokonce pokračovat a vytvořit své vlastní runy. Moc runotepců a jejich znalosti celý jeho život rostou a nejstarší jsou známí jako páni run. Páni run znají tajemství většiny mocných run, mistrovských run, a mohou spoutat nejmocnější magii své vůli.
V dávných dnech trpasličí říše byly runové předměty běžné, alespoň to trpaslíci říkají. Lucerny svítící bez plamene, boty, v nichž lze kráčet celý den, aniž by se nositel unavil, batohy a pytle schopné unést vlastnictví celé rodiny, tyto a mnoho dalších zázraků kdysi patřících trpaslíkům. Jsou dokonce záznamy o nejprostších předmětech popsaných runami včetně příběhu o Snorrim Bělovousovi vlastnícím runovou dýmku a runové trepky. Nyní jsou tajemství jejich stvoření dávno ztracena a jsou vysoce ceněny, takže co byla kdysi cetka je nyní hodno královské odměny. Nejstarší a nejmocnější runy již nemohou být vytvořeny a existují jen na několika předmětech v celé trpasličí říši, jejich vytvoření bylo zapomenuto a tisíciletí válek a vpádů viděla nejstarší runové předměty zničené nebo ukradené.
Většina runových předmětů dnes sestává z brnění a zbraní. Je velmi mnoho run, jejichž účelem je rozdrtit nepřítele a chránit nositele před ublížením. Některé nesou jména svých tvůrců jako Skalfa Černokladiva a Stromniho Rudovouse, jiné jsou přímočaře pojmenovány podle svého cíle jako runa rozštípnutí, mistrovská runa neoblomnosti a runa vzteku. Jiné runy existují na amuletech a talismanech k odražení zlé magie, ochraně nositele před ohněm dračího dechu, zajíštění neviděného pohybu trpaslíka a mnoha dalších podivných schopností. Nejcenější bitevní korouhve trpasličích zástupů jsou také označeny runami naplněnými magií odvahy a cti nebo odhodlanosti a rozhodnosti.
Ve starých dnech největší runotepci kovali své předměty na magických kovadlinách známých jako kovadliny zkázy. Magie obsažena v kovadlinách zkázy je taková, že jen nejctihodnější a nejzručnější runotepci mohou vypustit jejich moc. Skrze magii v kovadlině zkázy může armáda rychleji pochodovat, země se může rozdělit nebo mohou na nepřátele pršet ohnivé koule. Většina kovadlin byla ztracena spolu s državami, které je vlastnily, jiné byly zničeny mocí, kterou obsahovaly, špatně vypuštěnou runotepci neznajícími přesné rituály potřebné k bezpečnému použití. Jen hrstka přežila do dnešního dne.
Text z Anglického originálu Games Workshopu přeložil Horned Rat´s. Doupravil Dupi.