Dwarfs.CZ

Trpasličí jazyk

Jazyk trpaslíků je znám jako Khazalid. Vznikl v době trpasličí migrace a byl jedinečný a nespřízněný s jakýmkoli jiným jazykem ve známém světě. Přirozeně během tisíciletí trpasličí historie přijal slova z jiných jazyků, s nimiž se trpaslíci střetli. Avšak trpasličí jazyk zůstal pozoruhodně čistý v porovnání s jinými jazyky Starého světa. To je nepochybně silným tradicionalismem trpaslíků a jejich vrozenému odporu k věcem pocházejícím z venčí včetně slov, výrazů a nápadů. Vlastně má Khazalid mnohem větší vliv na jiné jazyky ve Starém světě než tyto jazyky na Khazalid. To pro podobnost mezi mnoha slovy v jiných jazycích se slovy v Khazalidu.

Jazyk Norsky například je velmi ovlivněn Khazalidem. Temná řeč ( rituální jazyk používaný čaroději a stoupenci chaosu ) také odráží vliv Khazalidu. Tento jazyk si obzvláště vypůjčuje slova ze všech ostatních jazyků a přejal z Khazalidu mnoho slov, která vyjadřují tajný či magický smysl. Vypůjčená slova jsou přirozeně velmi pokřivena. Je pravděpodobné, že písmo temné řeči, známé jako runy chaosu, mohou být vypůjčené a pokřivené znaky trpasličích run.

Dalším jazykem ovlivněným Khazalidem je ten v Říši. Společně s norštinou byly tyto lidské jazyky ovlivňovány díky obchodním kontaktům s trpaslíky trvajícím mnoho staletí, a jelikož trpasličí vystěhovalci žili mezi těmito lidmi. A konečně i orčí jazyk byl ovlivněn Khazalidem. Především proto, že goblinoidi přijímali jakékoliv tvrdě znějící krátké slovo k obohacení jejich hrubého jazyka a v Khazalidu je takových mnoho. Vypůjčená slova se stala velmi obhroublá a pokažená z úst orků a jejich původ se stal téměř nerozpoznatelný.

Khazalid je psán za použití trpasličího runového písma. Trpasličí runy jsou nesmírně staré, datované do doby trpasličí migrace. Za svou typickou hranatou podobu vděčí potřebě psát je do tvrdých materiálů jako do dřeva a kamene nožem či dlátem. Trpaslíci v dávných dobách stěží kdy psali na pergamen, možná nikdy. Dávali přednost psaní svých knih na dlouhé, tenké svitky vyklepaného kovu jako zlata či mědi. Příležitostně byla použita kůže, když bylo kovu nedostatek. Písmo bylo tedy škrábáno či ryto ostrou jehlou, takže psací písmo bylo pro tento zápis zcela nevhodné.

Runové písmo obsahovalo základní abecedu a velké množství rituálních run s magickým významem. Mnoho z nich je téměř piktografických, jiné se vymykají rozboru. Oba druhy run mohou být v textech Khazalidu nalezeny. Podle zkušeností může být prostý text jako souhlas s dohodou či dopis psán na dřevo prostými abecedními runami. Kovové archy či svitky obsahující mnoho magických run jsou spíše prastaré tajné texty. Velké svaté svazky Karaz-a-Karaku, Kniha vzpomínek a Kniha nenávisti, jsou psané na tisících arších zlata či slitiny zlata a mědi vyklepaných do jemnosti pergamenu. Některé velmi staré svitky ve sbírkách runotepců jsou psány na dračí či trollí kůži. Ty mohly být zapsány v zoufalé snaze zapsat události během obléhání, když byl kov vzácný.

Texty v Khazalidu jsou psány členy cechu runopisců. Ti znají všechna tajemství run krom těch náležících jen runotepcům. Všichni runotepci a kněží svatých chrámů a svatyní předků a většina obchodníků a řemeslníků ví, jak číst a psát runové texty určitého rozsahu, ale jen runopisci ovládají více než abecedu. Runotepci jsou nevyhnutelně rovněž runopisci a patří do cechu stejně jako vlastního bratrstva. Mnoho obyčejných trpaslíků je negramotných, ale překvapivé množství z nich pozná rozdíl mezi abecedními a magickými runami, a tak dokáže poznat runové artefakty. Mnoho obyčejného trpasličího lidu pozná základní slova jako osobní jména či prosté texty používané v každodenním životě. Běžný život trpaslíka nevyžaduje jakékoliv psaní, což ještě činí runové písmo tajemnější pro většinu trpaslíků.

Khazalid je hluboce staromilský jazyk, který se znatelně nezměnil mnoho tisíc let ve své psané ani mluvené podobě. Trpaslíci jsou velmi hrdí na svůj jazyk, kterým zřídka mluví ve společnosti jiných ras a nikdy ho jiné bytosti neučí. Pro lidi je to tajná řeč trpaslíků, kterou občas zaslechnou, ale nikdy jí nerozumějí.

Trpasličí řeč obsahuje jen málo slov zřetelně lidského či elfího původu. Naproti tomu je mnoho slov Khazalidu v lidské řeči. To je nejzřetelnější v některých slovech z tradičních trpasličích řemesel stavebnictví a kovářství, řemesel, kterým se lidé naučili od trpaslíků v minulých staletích. Tato převzatá slova způsobila, že některá trpasličí slova znějí velmi podobně jako lidská slova podobného významu.

Samosebou, některá trpasličí slova jsou dobře známá trpasličím nepřátelům – zejména obávané bojové pokřiky, kletby a nadávky. Z těchto je nejznámější “Khazukan Kazakit-ha” či obvyklá zkrácená podoba “Khazuk! Khazuk! Khazuk”, což znamená “Pozor, trpaslíci jsou na válečné výpravě”. Pro trpaslíky je také obvyklé zvolání ke svým bohům během boje. Říká se, že hrdelní zvuk trpaslíků křičících jméno Grungniho způsobuje chvění elfů a goblini prchají do úkrytů.

Zvuk Khazalidu není jako lidská řeč a je zcela nepodoben melodickému zvuku elfštiny. Srovnán může být se hřměním bouře. Všichni trpaslíci mají velmi hluboké, zvučné hlasy a sklon mluvit hlasitěji, než je potřeba. To může dělat trpasličí tón neurvalý a vznětlivý, což většinou vyjadřuje odraz trpasličí povahy. Samohlásky v Khazalidu znějí obzvláště jasně a velmi důrazně. Souhlásky jsou často bojovně plivané za doprovodu slin. Nálevna plná hlučných, opilých trpaslíků zní jako hrozivé místo, i když tam zrovna nemluví pěsti, což nebývá často.

Slovní zásoba Khazalidu obratně odráží hlavní starosti trpasličí rasy. Jsou stovky slov pro různé druhy kamenů, pro chodby a průchody a většinu ze všech drahých kovů. Také jsou stovky slov pro samotné zlato odrážející jeho kvality barvy, lesku, čistoty a tvrdosti. Když se trpaslíci sejdou k večernímu pití, což je většinu večerů, populární zábavou je Zlatá píseň. Během Zlaté písně trpaslíci zpívají o zlatě a každý pijan zpívá své verše. Každý trpalík musí použít růné slov pro zlato, které zazpívá ve svých verších a každý trpaslík, který zopakuje slovo již zpívané či není schopen vymyslet jiné platí rundu. Trpaslíci často vymýšlejí nové slovo pro zlato, než by přiznali porážku. Pokud takovéto nové slovo projde bez námitek, runda se neplatí a je vymyšleno další slovo pro zlato.

Při jednání s ostatními trpaslíci užívají svá slova opatrně. Trpaslík se neodváží názoru na něco, nad čím zhluboka nedumal, a pokud jeho mysl dojde k závěru, pak je neoblobný jako hora. Trpaslíci nemění své názory s vyjímkou zdrcující nutnosti, a ani pak vždy. Mnoho raději tvrdohlavě zemře, naž by přiznalo chybu, co je stojí život. Z toho důvodu berou trpaslíci velmi vážně přísahy a sliby, a to se promítá do jejich obchodů i s jinými rasami. V trpasličím jazyce slovo Unbaraki značí tu nejhorší urážku ze všech, znamená to křivopřísežník.

Vzhledem k tomu, jak vážně trpaslíci berou slova, jejich smysl pro humor má sklon být obzvláště zdrcující. Obvyklý žert má podobu, že se dva či více trpaslíků dohodne a znepokojí jiného předstíráním, že ví něco o jeho osudu, zdravotním stavu nebo minulém životě, co ve skutečnosti neví. To může trvat hodiny, dny nebo mnoho let a považuje se to za velmi vtipné. Často může trpaslík dělat nějaká provokativní prohlášení a čeká na dalšího za nadávání, načež začne souboj. Kupodivu tyto věci mají sklon končit dobrou zábavou, plácáním po zádech a vzájemným blahopřáním, přičemž čest je pokládána za uspokojenou.

Runové písmo

Trpasličí runy byly vynalezeny pro rytí Khazalidu do kamene, a z toho důvodu jsou písmena ve tvaru rovných čar, které se dají snadno vysekat dlátem. Písmo obsahuje základní abecedu, která může být použita k napsání jakéhokoli slova a navíc jednotlivé runy v těsnopise znamenají jedno slovo, smysl nebo jméno. To znamená, že mnoho slov může být napsáno dvěma způsoby, ač to je obvyklé jen u jmen lidí a míst. Magické runy mají svou druhou osobitou podobu a z toho důvodu je na všechny neabecední runy pohlíženo, že mají zvláštní význam či moc.

Runy jsou obvykle psány zleva doprava, ale mohou být psány také v různých řádkách, nejprve zleva doprava, pak zprava doleva a tak dále. Runy mohou být také napsány vertikálně odzhora dolů, což bývá obvyklé na pomnících a důležitých řezbách. Psaná podoba se všeobecně používá zleva doprava vodorovně.

Základní abecední runy se zovou Klinkarhun, což znamená ‘tesané runy’, a jsou obvykle používané a snadno poznatelné. Ač zvuk Khazalidu neodpovídá zvuku lidské řeči, tabulka vyjadřuje nejbližší vyjádření. Zvuk by měl být vysloven s přízvukem na ‘r’ a ‘kh’ zní, jako když nadšeně čistíte krk, zatímco na ‘z’ je vždy důraz.

Navíc abecední runy Klinkarhun obsahují číselné řady. Trpasličí slova pro čísla jsou rozdílná podle toho, co počítají, což může být velmi matoucí, ale pro trpaslíky to má smysl a slouží to ke zmatení ostatních ras. Trpaslíci také počítají mnoho věcí v tuctech a násobí je do veletuctů, a jiné po dvaceti a stu, stejně jako počítají některé věci v desítkách po obvyklém způsobu. Není žádné slovo pro dvacet, třicet a další, místo toho trpaslíci říkají ‘šest desítek a pět’ a ‘tři stovky a sedm’. Nebo ‘Sizdonun Sak’ a ‘Dweskorun Set’.

Khazalid – základní stavba

I když má Khazalid nepochybně gramatickou podobu, pro cizince je velmi těžké přijít na to, co jí může být. Obecně umisťuje Khazalid podmět před sloveso a předmět za ně, ale důraz na výslovnost může někdy určovat pořadí slova ve větné stavbě. V ostatních případech může důležitost konkrétního slova požadovat, aby bylo umístěno ve větě první. Taková slova jsou často umístěna první a pak znovu na svých správných místech, například: “Král, šel jsem navštívit krále”. Když se opakovaná slova zapisují či tesají, obvykle se objevují jako jednotlivé runy na začátku věty a Klinkarhunem jinde.

První zákon trpasličího jazyka je, že téměř všechna slova zastupují pevní fyzické věci. Je překvapivě málo slov pro abstraktní pojetí. Výsledkem je, že se mnoho slov zdvojuje jako fyzické věci a abstraktní pojetí silně propojené s tou věcí. Například, kořen slova ‘velký kámen’ je kar a nejobvyklejší slovo pro horu je karaz – koncovka ‘az’ ukazuje na nějakou věc či na konkrétní místo. Stejný kořen slova, kar, je také použit ve významu přetrvat v podobě karak – koncovka ‘ak’ označuje abstraktní pojetí. A tak Karaz-a-Karak, město hlavního trpasličího města, znamená ‘věčná hora’ či doslova ‘kamenné místo velkého kamene’, ač jméno používané lidmi je Věčný vrchol.

Trpasličí jméno pro lidskou rasu je umgi, což je abstraktní podoba slova umgak značícího odfláknutý, trpasličí slovo značí lidskou práci. To ukazuje, jak důležitý je pohled na koncovky trpasličích slov, neboť ty většinou označují, co slovo znamená. Je mnoho skupin koncovek a kořeny slov ve spojení s různými koncovkami je možné rozšiřovat slovní zásobu.

Ač kořeny slov jsou často užívány samostatně, mnoho slov Khazalidu se skládá s kořene následovaného jednou či více koncovkami. Například.

Karazi – horský kmen, člen kmene, horolezec

Některé kořeny slov neexistují v samostatné podobě. Pokud se kořen slova skládá výlučně ze souhlásek, obvykle se píše s dalším ‘a’ na konci, ale to je vypuštěno, když je přidána koncovka. Například ’ska-’ je kořenem pro zloděje, krádež a krást.

Jako v uvedeném příkladu je slovesná koncovka obvykle na konci slova. V Khazalidu mají téměř všechna podstatná jména slovesnou podobu, která je obvykle v podobě ‘-it’ v přítomném čase a ‘-ed’ v minulém. Jiné časy než přítomný a minulý jsou udávány dalšími slovy před slovesem místo rozličných koncovek, což odpovídá ‘bude krást’ v prostém budoucím čase. Ač různá slova, často bývají psána společně.

Obvyklé koncovky

V případě všech koncovek může být přidáno ‘g’ či ‘k’ přímo před koncovku, pokud je předchozí kořen slova nebo koncovka samohláska či slabá souhláska jako ‘l’ nebo ‘r’. Tím se zabrání dvěma samohláskám za sebou, což trpaslíci nepoužívají. Nicméně pro toto nejsou pravidla a v mnoha případech jedna ze samohlásek prostě zmizí, zvláště, pokud jsou to slabé samohlásky jako ‘a’ nebo ‘i’ ( které mají v Khazalidu téměř stejný zvuk a je pro ně používána stejná runa v klinkarhunu ).

-az Toto je velmi důlležitá a používaná koncovka a znamená, že slovo vyjadřuje určitou fyzickou věc či místo – konkrétní horu, nikoli obecnou horu. Je obvykle umístěno hned za kořen před případné další koncovky. Toto je jednoduché, naneštěstí je mnoho věcí, které trpaslíci považují za skutečné a pevné, že je koncovka -az používána i tehdy, pokud nemluví o místě ani o pevném předmětu. Například ‘Galaz’, což znamená ‘odvážný’. V tomto případě se -az vztahuje k opravdové podstatě smyslu. Rovněž z kořenu ‘Dur’, což znamená ‘kámen, který může být rozlomen’, může vzniknout Duraz, což znamená kamenný odlomek, ale také Durak, což znamená ‘pevný jako kamenný odlomek’. Ač je zcela zprávné psát tvrdého trpaslíka jako Durak ( tvrdý jako kámen ), může být správné psát i Duraz ( doslova kámen ).

-ak Toto je další důležitá koncovka a znamená, že slovo vyjadřuje pojetí, něco abstraktního jako čest, odvahu či štěstí. Samosebou, trpaslíci jsou trpaslíci a opravdu důležité abstraktní pojetí jsou vytvářena z opravdových věcí, tedy ‘zášt k pomstě’ je Dammaz, nikoli Dammak, ale Dammak zůstává jako obecný pojem pro nesplacenou zášť.

-ar Tato koncovka značí, že trvá neurčitou dobu, obvykle činnost jako obchod ( urbar ), ale také zážitky jako vleklá bolest ( urtar ) a přírodní síly jako pohyb slunce ( Zonstrollar – slunce-procháze-jící ).

-en Tato koncovka značí něco právě trvajícího, ale nikoli neomezeného, jako cestování ( strollen ), pochod ( gotten ) či nesení těžkého břemene ( hunken ).

-i Koncovka ‘i’ ukazuje, že se slovo vztahuje k jednotlivé osobě či profesi či rase. Obecně je to nejjednodušší koncovka znamenající ‘ten’ nebo ‘tato osoba tady’. Mnoho osobních jmen také končí touto koncovkou.

-al Koncovka ‘al’ ukazuje, že slovo mluví o skupině či tlupě lidí nebo bytostí, něco jako množné podstatné jméno. Tedy zatímco slovo pro rasu lidí a člověka je umgi, slupina lidí je umgal. To se také používá pro zahrnutí příbuzenstva určitého člověka v podobě Grummal, což jsou Grummovi lidé.

-it nebo -git Tato koncovka, pokud se použije na podstatné jméno, označuje něco malého nebo nepodstatného. Také se používá pro přítomný čas sloves, ale trpaslíci takové veci používají a zřítkakdy je to zmate.

-ul nebo -kul Toto je obvyklé slovní zakončení často to znamenající ‘mistr něčeho’, ‘znalost něčeho’ nebo ‘umění něčeho’, například Grungkul umění dolování nebo Kazakul umění boje nebo velení.

-ha Tato koncovka se vždy objevuje na konci slova a znamená zvolání. Je vyslovená velmi stroze a může být přeložena jako ‘tedy tak’ nebo ‘tak se na to podívejte’, výrazně bojovým tónem.

Užitečná slovíčka

Následující užitečná slovíčka jsou trpasličí obdoby spojek, zájmen a ostatních častých gramatických prvků. Ač jsou to samostatná slova, jsou často připojena na začátek jiného slova vytvářejíce nové složené slovo jako ‘Okrik’, což znamená ‘uzurpátorský král’ ( doslova proč-král ) a ‘Aguz’, což znamená ‘nasycený’ ( doslova s-jídlem ).

Text z Anglického originálu Games Workshopu přeložil Horned Rat´s. Doupravil Dupi.